V letošním roce bylo mým cílem trefit kvalifikaci na Českou Pokerovou Tour a  ochutnat atmosféru nejprestižnejíší české série, ale vzhledem k neschopnosti  mého pokerového skillu na herně Expekt se mi to nepodařilo ! Veškeré své snažení jsem tedy vložil do herny UNIBET, kde jsem začal slavit  úspěchy jak na poli menších turnajů, tak především na kvalifikačních turnajích  UPCT a UNIBET MASTERS. Sedm vyhraných vstupenek ze série UPCT a pět z UNIBET  MASTERS jsou toho zářným důkazem. Snad z nudy nebo ze stále se opakujících se  turnajů jsem začal sem tam pokukovat po kvalifikaci na UNIBET OPEN do Londýna, kde bylo možné získat balíček v celkové hodnotě 3200 EUR.

Balíček byl rozdělen  na cestovné 350 EUR, buy-in do turnaje 1500+150 GBP a zbytek na ubytování ve 3-hvězdičkovém hotelu HILTON.První placený step byl 3+0,3 EUR Freezout ze kterého jsem postoupil do 30+3 EUR  FO  a mám za to že jsem v něm vyhořel jak papír! Pár dní na to jsem se pokusil znovu a opět uspěl na 1.stepu satelitu 3+0,3 FO a  postoupil do 30+3 EUR FO. Tento step jsem odkládal dobré dva týdny a jednoho pěkného dne,  kdy  konstelace  hvězd byla příhodná, jsem postoupil do  posledního kvalifikačního kola za 275+25 EUR.

K tomuto finálovému kvalifikačnímu jsem přistupoval se vší vážností a to nejen  z  důvodu že tento turnaj byl zatím můj nejdražší, který jsem kdy hrál. Hned následující neděli jsem seděl připraven u počítače a vyvolával jsem  Kartiboha, který byl toho dne skutečně doma !!Odměnou za moje pojetí hry  stylu TAG mi bylo umožněno zapomenout na cíl a snažení letošního roku. ČPT mi zůstala odepřena, ale co, já jedu na UNIBET OPEN do Londýna !!!!!!!

Dle podmínek UNIBETU jsem měl možnost si vzít s sebou jednoho hosta. Prvním  kdo  projevil zájem byl Tomáš"Tomyk"Junek při odjezdu z nevydařeného UNIBET MASTERS  z  Card casina v Praze, tedy ještě před tím,  než jsme vstpenku vyhrál. Při jeho pokerovém skillu a schopností vládnout jazykem anglickým bylo o společném výletníkovi rozhodnuto prakticky okamžitě. Jeho pobyt a podpora mojí hře měla být zpříjemněna 10-ti procenty z mé  případné  výhry...

SOBOTA 4.12.

Letenky jsem zbookoval u společnosti RYANAIR a čas odletu byl na 19:05 z  letiště  v Brně. Nelehké boje jsem sváděl s rozložením věcí v mém příručním zavazadle  a  musel jsem se vzdát věcí jako jsou činky na posilování nebo knižní  publikace jak vlastně poker správěn hrát. Hmotnostní limit byl nemilosrdně nastaven na 10kg maximum a tak bylo neustále  potřeba převažovat a kontrolovat rozměry zavazadla.Doba odjezdu byla  dohodnuta  na 14:30 a to vzhledem k předešlým kalamitním podmínkám na silnicích.

Dopravu zajistil Tomyk a řidičkou naši výpravy byla jeho maminka. Bez sebemenších problémů jsme dorazili na letiště a to se tří hodinovou  rezervou,kterou jsme vyplnili znuděným posedáváním a čekáním na poslední dva   členy výpravy do Londýna,kterými byl Pavel"Apik"Antonický a  Jan"Blahdy"Blahynka. Společně jsme se přesunuli k odbavení zavazadel, kde vše proběhlo v pořádku a  zařadili jsme se do fronty čekající na nástup do letadla. Zvolili jsme zadní  část a usedli jen několik řad od nejpravděpodobnějšího bodu zlomu letadla.

Tady začíná moje první velká partie a zahájil jsem jí hned velkým bluffem !!

Po usednutí a seznámení se s personálem letadla jsme byli donuceni se  připoutat  bezpečnostním pásem,u mne však došlo k menší chybičce a to, že pás byl  poněkud  krátký. Nejspíš jsem si vybral sedačku s nejmenším možným pásem v celém  letadle. V první streets jsem zapnul pás a umístil ho za šikovně za záda. HA !!! U  blafuji přeci každého !!! :) Na to začaly letušky procházet uličkami a každý byl podroben přísnému pohledu  na  svůj zapnutý pás.

Vypouštím tedy další barel a maskuji se v místech kde by mě měl obepínat pás  mikinou kterou mám umístěnou na klíně. Jsem ochoten riskovat celý stack až do chvíle, kdy letuška Laura ukazuje na  mojí  mikinu a já se velice nerad po tomto excelentním readu soupeřky vzdávám a  folduji se slovy že můj pás je poněkud short. Dostávám tedy pás přídavný a zhrzen touto konfrontaci získávám čím dál tím  větší  pocit, že to byl jeden velkej missdeal. Chuť zavolat si floormana turnaje v sobě přeci jenom zadusím.

Dvě hodiny letu utekly jako procenta po riveru, když jsme si je zpříjemnili  několika  koly čínského pokeru. A než se stačíme rozkoukat a sestavit nejlepší možnou  kombinaci je tu znovu pokyn pro zapnutí pásů a blížíme se na přistání. Pro cestu z letiště do našeho cíle jsme zvolili nejprve přesun vlakem a pak  metrem se dvěma přestupy abychom se vynořili přímo před Hotelem Hilton.

V hotelu jsme se ubytovali, shodili zátěže a už uvolněni jsme zašli shlédnout nedaleké VICTORIA CASINO, ve kterém  se vše bude odehrávat  Den jsme zakončili nákupem potravin v nedalekém obchodě a na pokoji usnuli  spánkem spravedlivých při zapnutém pokerovém kanálu.

NEDĚLE 5.12 DAY 1B

Den jsme zahájili velice příjemnou snídaní, kde bylo opravdu z čeho vybírat a  i  já opravdový gurmán jsem měl problémy určit kterou cestou se vydat ! Protože začátek hracího dne 1B byl až od 14hod, šli jsme si ještě krátce   zdřímnout. Přicházející mírná nervozita mi však spánek nedopřála, na rozdíl  od  Tomyka který může ve válení v posteli do první ligy :) Polohu v leže jsem změnil na polohu v sedě abych se pustil do psaní reportu a  mohl se podělit o své zážitky.

Když se čas naplnil, přesunuli jsme se do kasína. Pozice hráčů byla vylosována  počítačem a už se jen čekalo až se objeví na monitorech v kasinu. Při čekání  se  kolem nás mihnul James Akenhead a poznali jsme ještě držitele WSOP barcletu  Praz Bansi.

Můj stůl byl č.10 pozice č.6 stack 15k levels 60min. Kdyby Turnaj proběhl v duchu prvních dvou hand asi bych byl hodně vysoko! Takže na BB mám 99 HJcall DB raise 125 SB call já call HJ call  Flop: 696 všichni check Turn: 10 (flush posible) SB check já nához půl potu a  všichni fold. Samozřejmě že jsem musel  ukázat! Hned na to dostávám na SB JJ a po raisu z CO re-raisuji a CO insta folduje. Ukazuji tedy i tento hand se slovy : "I am no maniak" si snad soupeři všimnou  že  hraju jen nuts karty.

V jednom menším spotu bareluji s TT až do riveru a soupeř dorovnává se 77. Většinu her ukončuji na flopu a během 4 levelu  mám 24k Takže celkem spokojenost. Dále mne ovšem čeká dvojí přesednutí ke  stolům  a hodiny bez slušné karty a netrefených flopů.

V 8 levelu kdy mám celkem 13k a při průměru 30k jsem na BB a držím AQ pushuji  raise ze střední pozice poměrně  aktivního soupeře který rychle dorovnává a já nacházím AK a je to! Je mi vyložen poslední board turnaje na kterém svojí dámu nevidím. Soupeři podávám s pokorou svoji ruku a odcházím dospat náročný pokerový den.

PONDĚLÍ 6.12.

Pozdní ráno opět zahajujeme vydatnou snídaní v prostorách hotelu, kterou   zakončuji sladkou tečkou ve formě výborných  muffin koláčků. Energii z nich získanou mám v plánu použít na procházku po  blízkém okolí.

Nejprve se vyrážíme podívat na začátek hracího dne do kasína, kde chvíli pouze  na dálku a za občasných popisů situací od Blahdyho nebo Apika sledujeme  Petera"Čeky"Čekana. Nezdržujeme se ale příliš dlouho a vyrážíme na náš  plánovaný výlet.

Naše kroky směřují do ulice Baker Street, kde se snažíme najít muzeum Sherlocka  Holmese. Ale českým Pepíkům se hledání nedaří a po ruční a nožní konzultaci  se  starou babičkou jsme posláni pouze a jenom k hotelu Sherlocka Holmese. Ještě chvíli se snažíme, ale poměrně záhy to vzdáváme a míříme k hotelu.

UTERÝ 7.12.

Poslední den je na programu návštěva londýnských pamětihodností a mačkání  spouští fotoaparátů co to jen půjde.

V metru zakupujeme celodenní jízdné a vyrážíme s mapkou tras podzemního metra  vstříc památkám. První zastávka je na  South Kensington, kde naštěvujeme velkolepé muzeum přírody, které nám vyráží  dech a mně likviduje veškerou paměť karty fotoaparátu. Tomyk ochotně přebírá  roli jediného fotografa výpravy a nafotí tady dobrých 300 fotek. V muzeu se  plácáme už značnou dobu a to jsme zhruba za malou polovinou. Volíme tedy  raději  cestu dál abychom stihli ještě trochu světla.

Dalšími cíly jsou Tower a Tower Bridge. Po vystoupení z metra jsme si všimli, že už je tma,což mírně nabouralo mojí  morálku. A když jsem viděl jen "nějaké" hradby a Tower Bridge nikde, byl jsem  mírně rozladěn a neměl jsem na další cestování náladu.

ZatoTomyk s fotoaparátem v ruce byl jak divé zvíře. Vláčel mě bůhví kudy,  fotil  kdejakou pí.....mětihodnost a já jsem začal svírat v ruce (v tu chvíli už  nepotřebný)  foťák, že ho s ním vezmu přes hlavu.

Udržel jsem nervy na uzdě a odměnou mi byl nádherný pohled na majestátní  Tower  Bridge, který se vznešeně tyčil nad širokou Temží.  Další zastávkou byl Westminster a notoricky známý Big Ben s budovou  parlamentu.  Také Londýnské Oko bylo pěkně osvětlené tak padlo pár fotek i tímto směrem.

Piccadilly Circus byla poslední zastávkou a pak jsme se shodli na cestě do  hotelu. Únava byla znát a hlad se ozýval ze všech útrob celého těla.

Poslechli jsme tedy tyto hlasy a vydali se najít nějakou šikovnou restauraci což jak  jsme  později zjistili byl úkol téměř nadlidský, takže nezbylo než navštívit starý  známý Mac Donalds. Peněženkám jsme úspěšně odlehčili a žaludky ještě  úspěšněji zaplnili abychom se spokojeným pocitem mohli ulehnout do svých postelí.

STŘEDA 8.12. ODLET

Ráno před odletem budík zazvonil dříve než jsme byli zvyklí, ale doba odbavení  a  odletu letadla byla neúprosná.

Cestování po Londýně opravdu hodnotím na jedničku. Na letiště jsme dorazili  bez  sebemenších problémů se dvou hodinovou rezervou. Tomáš udělal poslední  nákupy, aby se zbavil zbývajících liber a koupil si značkovou čepici Chicago Bulls, která mu nesmírně sluší (no nechám ho ať si to alespoň myslí :-) Čas letu jsme si opět, zase, tudíž opakovaně zpříjemnili partičkou číňana.

Během letu pilot začal hlásit že je špatná viditelnost a že zatím zůstaneme  ve  vzduchu a budeme kroužit nad Brnem. Po 30 minutách bylo rozhodnuto, že musíme  přistát na letišti v Bratislavě.

Byla pro nás zajištěna autobusová doprava, která nás měla dopravit na letiště  do  Brna což jsme ale neakceptovali a vyrazili  na vlakové nádraží. Cestou z letiště jsme dali vydělat pánům taxíkářům a za  12km  jsme dali 600kč.  Na hlavním nádraží jsme vyměnili zbylé libry za eura a vyrazili nejbližším  spojem k domovu.

Tento celý výlet považuji za velkou zkušenost a příjemnou dovolenou. Děkuji všem za pozornost a přeji pevné nervy u pokerových stolů.

Vratha